Srbsko 20. - 22.3. 2015

    Pá: Vlakem z Plzně v pátek jsme vyrazili do Berouna a odtud spojem do Srbska. Na skautské základně nás čekalo rychlé vybalení věcí, zatopení a první hry, vytvořily se dvě družinky Láčkovci a Konopníci z EU, které ověřily síly ve fotbale vsedě. Jelikož jsme dorazili poměrně pozdě, po několika hrách byl už čas jít spát.

    So: Ráno po budíčku následovala rozcvička, potom hygiena a k snídani chléb, máslo, džem. Družiny si vymyslely pokřik i s bojovým tancem. Dopoledne jsme za krásného počasí vyrazili na výpravu, ze Srbska přes trampskou osadu – chatičky podél potůčku k rybníčku a prameni, při putování jsme si prohlédli a pojmenovali co všechno už v lese kvete, za chvíli jsme dorazili k jeskyni Koda, která je vyzdobená replikou pravěkých maleb. Tam najednou Myšák na zemi narazil na krásný ametyst, který by potěšil lecjakého lovce pokladů.  Pokračovali jsme dál ke starému lomu. Cestou se hrála přetahovaná po jednotlivcích i družinách. V údolí lomu jsme se naobědvali a poté se hrála hra o vlajku, před opuštěním lomu jsme si ještě prohlédli jeskyni, s několika spícími netopýry. Na zpáteční cestu jsme se vydali přes Tetín obec se dvěma krásnými kostely u jednoho z nich nás vzal sebou na prohlídku místní průvodce a pověděl nám něco o kostele Sv. Ludmily i historii Tetína a Berouna. Poté jsme přes ruiny hradu zamířili po potůčku dolů k Srbsku, na cestě nás ale překvapil sráz, k jehož dobrodružnému zdolání jsme si raději upevnili na pomoc lano. Bez dalších překážek jsme se připojili s potůčkem k Berounce a podél ní zpátky na základnu. K večeři byl guláš a jako dezert buchta, kterou nám přivezla Jindřiška s Pavlem a Houbou. Po večeři následovala hra rybolov a pak večerka.

    Ne: V neděli jsme měli budíček bez rozcvičky, k snídani byl chléb se sýrem. Bohužel se zhoršilo počasí, a tak jsme se museli na výpravu k lomu Alkazar pořádně nabalit. Jediný kdo s námi nešel byl Igo, který šel běhat po okolí. V lomu Alkazar je několik otevřených štol, které jsme si prohlédli a s nimi i netopýří kolonie, které tam zimují. Ve štole jsme si také poslechli strašidelnou legendu o Hagenovi, horníkovi  jež po druhé světové válce zůstal v zasypaném dole a prý tam dodnes straší. Po cestě zpět následovalo vyhlášení soutěže družin a rozdělování pendreků za odměnu. K obědu byly špagety s omáčkou a po obědě jsme už museli balit a uklízet, abychom stihli vlak domů.