Podzimky 25.-30.10. 2013

28.10.2013 18:03

 

Pátek: Sešli jsme se na vlakovém nádraží v 16:45, počkali na pár opozdilců a poté vyrazili na vlak. Cesta probíhala ze začátku dobře, ale bohužel nás čekala výluka, která nám ji trochu znepříjemnila. České dráhy se předvedly, jelikož se podle nich zřejmě cestující z pěti vagónového vlaku stěsnají do jednoho autobusu. Ale skaut je skladný, skladnější a nejskladnější, takže jsme v plném počtu dorazili až do Alžbětína. Na skautskou základnu Svarožná, jsme dorazili kolem osmé hodiny, takže jsme se v klidu ubytovali, zatopili a zalezli do spacáků.

Sobota: Ráno po budíčku následovala rozcvička, snídaně a pak už konečně celodenní výlet na Svaroh. Šli jsme po sklářské stezce, až k hraničnímu kameni, který nás upozornil, že vstupujeme na Svaroh. Po výstupu nahoru, jsme si dali zasloužený oběd a pátrací skupiny šly hledat poklad, tedy cashku pomocí GPS. Po prohlédnutí obsahu krabičky s cashkou se mohla naše skupina vydat zpět směrem na Svarožnou. Cestou nás ještě překvapily pozdní borůvky, takže se někteří z nás vraceli s modrou pusou.  Po návratu se někteří otužilejší vykoupali ve Svarožné. Večeře byla výborná, těstoviny s kuřecím masem a sýrovou omáčkou nám pohladily chuťové buňky a nabily nás energii na večerní hru. A Potom už hurá do pelíšku.

Neděle: V neděli jsme si díky změně letního na zimní čas a tomu, že nebyla rozcvička, užili hodinu spánku navíc. Snídaně byla přímo královská, čerstvé sladké copy z Alžbětínské pekárny a kakao. Poté jsme opět vyrazili na celodenní výlet, tentokrát na Čertovo jezero. Po cestě jsme opět hledali cashky, tentokrát nám už počasí tolik nepřálo, ale naštěstí pršelo jen chvilku. Po návratu se všichni v rámci očisty vykoupali ve Svarožné. K večeři byl vrabec se zelím a bramborem, takže zase mňamka.  Večer se vyprávěly strašidelné historky a pro odvážlivce byl úkol překonat strach, ten splnil jenom Nik.

Pondělí: Den začal jak jinak než rozcvičkou, potom následovala snídaně a další výlet do přírody. Dnešní cesta vedla na německou stranu do Ferdinandova údolí. Po cestě jsme si ještě prohlídli zvířátka u statku, byli tam dokonce i pávi, ale brk nikdo nezískal, jelikož měli opelichané peří. Při zpáteční cestě jsem se už jen rychle rozloučila a musela jsem pospíchat na vlak do Plzně.

 

Johanka